Neomlouvám se za to, že miluji Dreamcast od SEGA. Přivedla mě zpět do herního světa a měla na sobě několik úžasných her.
Mezi nimi bylo Crazy Taxi, hra pro řidiče, ve které byl jazyk přilepený na tvář. SEGA oživila Crazy Taxi a vydala tak originál na PSN a XBLA s podporou 720p.
Vžijete se do role jednoho ze čtyř taxikářů a budete soutěžit s celkovým časem, abyste nabrali a vysadili co nejvíce cestujících. Ale pouhé řízení vaší věci nepomůže. Budete se muset naučit několik různých triků, jako je Crazy Boost (pro zrychlení) a Crazy Drift (pro driftování, pokud to nebylo jasné). K provádění různých pohybů je potřeba klouzat palcem po tlačítkách vpřed a vzad, což může rychle způsobit velkou bolest – s touto bolestí se však lze smířit, protože provádění pohybů je velmi zábavné.
Hratelnost hry se od původního Dreamcastu nezměnila, má všechny režimy, včetně Crazy Box (plnění určitých úkolů) a měst Arcade a Original. Při hraní jsem se vrátil do mladších dob, kdy byly hry lepší, protože SEGA stále doufala, že nové a kreativní hry umístí Dreamcast do každé domácnosti.
Pokud jste tuto hru nikdy nehráli, Crazy Taxi je bláznivá zábava. Na ulici čekají na vyzvednutí desítky nedočkavých pasažérů, všichni barevně odlišení, aby naznačovali vzdálenost do cíle. Čím více cest uděláte a čím rychleji je doručíte, tím více peněz vyděláte. A peníze jsou to, co potřebujete, abyste se stali taxikářem světové třídy.
Crazy Taxi nemá skoro žádnou hloubku, ale to je dobře. Je to arkádová hra ze staré školy, druh hry na čtvrtstoletí. Může to být návykové, i když to vypadá staře a trochu omšele, a hra vypadá jako něco ze sklepa vašeho táty. Miluju hry Dreamcast, ale chudák Crazy Taxi začíná ukazovat svůj věk.
I když SEGA udělala hru „HD-ish“, na velké obrazovce stále nevypadá dobře. Nečekejte nějaký skvěle propracovaný remake. Hra byla vytvořena tak, aby ji bylo možné hrát na moderních televizorech, ale aby nevypadala moc pěkně. Na vzhledu však nezáleží, pokud si chcete jen tak popovídat se starým přítelem. Oh, Crazy Taxi, je to tak dlouho.
Chybí mu ale jedna velmi důležitá ingredience, která nostalgii zabíjí – a to je skutečně jediný důvod, proč utrácet peníze za toto zastaralé stahování. SEGA neměla problém nafouknout cenu tohoto remaku, ale nebyla ochotna utratit peníze za obnovení licenční smlouvy na soundtrack.
V Crazy Taxi totiž bylo nutné nejen jet rychle, nabrat spolucestující a pak spěchat do cíle, abyste získali solidní odměnu. Hudba byla důležitou součástí toho, co dělalo Crazy Taxi tak výjimečným. Mix Offspring/Bad Religion byl stejně nezapomenutelný a důležitý jako šílené smyky a nové zkratky. A i když The Offspring v jakémkoli jiném kontextu nenávidím, naprosto jsem je zbožňoval, když na mém Dreamcastu hráli Crazy Taxi. Ale žádný Offspring nebo Bad Religion tady není. Je tu jen hromada zasraných obskurních punkových kapel, které nemají co dělat, místo pár kultovních kapel.
Málokdy může soundtrack zničit videohru. Ale tady se to stalo. Možná, že pokud jste ještě nikdy nehráli Crazy Taxi, můžete si tuto hru ještě trochu užít. Nakonec nebudete vědět, co jste ztratili. Fanoušci okamžitě pochopí, co chybí, a ztráta hudby zničí polovinu důvodu, proč Crazy Taxi znovu zvednout.
Výrok
Porty Dreamcast nejsou nic jiného než fanservice. Ale řekl bych, že Crazy Taxi je spíš fanouškovská služba. Není žádný velký problém, že některé značkové obchody byly vynechány (sbohem, Kentucky Fried Chicken), ale hudba je pro Crazy Taxi opravdu důležitá. Pořád se tu můžete bavit. Podstata Crazy Taxi je stále tam a ve svém jádru je to stále příjemná hra. Jen neuspokojí ty, kterým na nejnovější herní konzoli SEGA ani v nejmenším záleželo.
